Narodil jsem se v Jičíně, ale pocházím z malé obce v severní části Českého ráje. Vyrůstal jsem na vesnici v prostředí malé farmy a příroda mě fascinovala od malička. I když nikdo v rodině myslivost nedělal, brzy mě začala zajímat. Příčinou mého zájmu bylo tehdy velmi aktivní místní myslivecké sdružení, které provozovalo uznávanou bažantnici. Fascinace myslivostí později přerostla v touhu studovat na střední lesnické škole. Můj kladný vztah k myslivosti u mě přetrval do dnes, ale zvěř je pro mě rovnocenný partner a její lov beru s obrovskou úctou. Proto mně současný stav české myslivosti v mnoha směrech úplně nevyhovuje. Stávající myslivost s moderními legalizovanými prostředky pro lov zcela nesedí mým představám a věnuji se lovu pouze sportovně. Snad jen jednoduše řečeno, zvěř není pro mě nepřítel, i když mě třeba způsobuje škody. Zvěř je součástí našeho ekosystému a dle mého názoru má právo na život tak jako každý jiný. Diskuse o stavech zvěře a jejím negativním či pozitivním působení na naše hospodaření v zemědělství nebo lesnictví beru z cela jiného pohledu. Příčiny hledám vždy spíše v chybách lidského hospodaření v krajině. Tímto jenom na okraj můj pohled na myslivost.
Spolu s tím, jak jsem obdivoval myslivost a přírodu, zároveň u mě ještě rostl zájem o umění a tvůrčí činnost. Od dětství jsem postupně vyzkoušel výtvarnou činnost v podobě kamenictví, keramiky a kreslení. Po nástupu na Střední lesnickou školu ve Šluknově jsem se začal zajímat i o preparování zvířat. Tehdy jako čtrnáctiletý jsem si nechal zhotovit preparát bažanta. Výsledek práce mě příliš neuspokojil, ale vzbudil ve mně touhu zjistit, jak se preparace provádí. Bažant tehdy podlehl důkladnému rozboru, abych zjistil, co se nachází uvnitř. To byl asi zlomový okamžik. Můj zájem o taxidermy se tehdy probudil a začal jsem se tímto oborem zabývat. Na konci střední školy jsem již tušil, že mě taxidermy bude pravděpodobně provázet celým životem.
Po střední škole jsem nastoupil studium na České zemědělské univerzitě v Praze, tehdy ještě na Agronomické fakultě. Zájem o myslivost a přírodu mě stále provázel, a tak mě cesta svedla dohromady s panem Doc. Ing. Janem Nápravníkem, CSc. U Doc. Nápravníka jsem si prosadil jako téma bakalářské práce parazitózy srnčí zvěře. Ve stejném tématu jsem s tímto vzácným člověkem spolupracoval i na své diplomové práci. Dodnes si osoby pana Doc. Jana Nápravníka velice vážím a jsem rád, že moje práce vedl. Výsledkem mých prací bylo zmapování prevalence a intenzita infekce endoporazitů zažívacího traktu a střečkovitosti u srnčí zvěře v okrese Semily.
Po absolvování magisterského studia přišla nabídka od paní Prof. Ing. Ivy Langrové, CSc., abych v tématu parazitóz zvěře pokračoval jako Ph.D. student. Paní Prof. Langrová měla tehdy velký zájem, aby se výzkum parazitóz zvěře na Katedře zoologie a rybářství dále rozvíjel. Doktorské studium jsem pod vedením Prof. Ivy Langrové úspěšně dokončil a výzkum v oblasti parazitóz volně žijících živočichů na katedře i nadále pokračuje právě díky ní a dalším členům této katedry. V období mého doktorského studia jsem pokračoval v mapování výskytu obou typů střečkovitosti a větší část pak věnoval molekulárně genetické revizi hlístice rodu Trichuris, která parazituje ve slepých střevech u srnčí zvěře.
V průběhu studia na vysoké škole jsem se již naplno věnoval také taxidermy, která se od roku 2007 stala mojí částečnou obživou.
Po obhájení Ph.D. jsem se konečně mohl naplno věnovat taxidermy a plně se v tomto oboru rozvíjet. Začátky jako živnostník rozhodně nebyly lehké a prosadit se v oboru není jednoduché. Moje snažení však brzy přineslo své výsledky. Dnes mám spoustu skvělých zákazníků z České republiky, ale i z různých částí světa a za to jsem s velkou pokorou rád. Díky taxidermy se mohu věnovat i svému velkému hobby, a to je cestování spojené s fotografováním. Mnohdy se mi podaří díky fotografii na svých cestách zachytit některé živočichy a získat tak výborný referenční materiál. Velmi rád se tak pohybuji v horách a fotím třeba kamzíky nebo u řeky vodní ptactvo. Kvalitní fotografie a pozorování živočichů v jejich přirozeném prostředí je nejlepší referenční materiál pro taxidermickou praxi.
Za svůj největší úspěch považuji spojení obživy s tím, co mě opravdu baví, tedy taxidermy. Občas se mi podaří i úspěch v podobě spojení taxidermy a mé touhy k cestovaní. Například v roce 2019 jsem dostal nabídku od výborného německého preparátora a designéra anatomických modelů Robbyho Michaela, abych se s ním podílel na montáži celé postavy žirafího samce. Pozvání jsem přijal a strávil tak několik týdnů na jeho farmě Spes Bona v Namíbii, kde má i svoji preparátorskou dílnu. Díky tomuto setkání jsem se mohl zdokonalit v preparování afrických savců a poznat lov na safari. Další podobnou nabídku, tentokrát v jiné části světa, mi bohužel pokazila stávající pandemická krize.
Ve své preparátorské praxi jsem ovlivněn významnými světovými preparátory jako například Maurice Bouten z Nizozemí nebo Dirk Opalka z Německa. Celkově jsem pak více ovlivněn americkým stylem taxidermy než třeba středoevropským. V rámci naší republiky mě pojí přátelství hlavně s preparátory Pavlem Višňákem a Georgem Weinertem. Spojuje nás vize dělat taxidermy na vysoké úrovni, tj. superrealistického ztvárnění preparátu. To znamená, co nejvíce dodržovat anatomii dané montáže a její vsazení do přirozeného přírodního habitatu.
Z tohoto pohledu nemám rád středoevropskou klasiku, jako je například preparace hlavy s poprsím vsazená v řezbované podložce. Většina zákazníků, kteří si takovou montáž přejí, se na objekt nedívají jako na umělecké superrealistické dílo, ale jako na trofej. To však není můj pohled na věc. Filozofií kvalitní taxidermy, kterou zastávám je na prvním místě velká úcta k preparovanému živočichovi. Na prvním místě nesmí být výdělek, ale dodržení kvality zpracování montáže. Zároveň člověk nesmí v oboru ustrnout, ale stále se vzdělávat a zdokonalovat techniky. Z toho důvodu se také účastním evropských šampionátů v preparování. Postupem času jsem se zde propracoval do nejvyšší hodnocené kategorie v Game head divize Professional. Každé takovéto setkání evropských a světových taxidermistů mě posouvá stále dál v poznání tohoto oboru. Jak jsem již naznačil, specializuji se hlavně na preparace savců jak Game head, tak life-size montáže. V menší míře pak preparace ptáků.
Před několika lety přišla velice zajímavá nabídka od Doc. Ing. Vlastimila Harta, Ph.D., vyučovat předmět Preparace savců na nově akreditovaném bakalářském studijním oboru Konzervace přírodnin a taxidermie. Tuto nabídku s vizí pomoci s propagací a zkvalitněním české taxidemy jsem přijal. Nejprve jako externista jsem začal v roce 2016 tento předmět pro Katedru myslivosti a lesnické zoologie na České zemědělské univerzitě vyučovat. Od roku 2020 jsem převzal i výuku předmětu Preparace ptáků. V tomto roce jsem začal na katedře pracovat jako odborný asistent na částečný úvazek a stal se garantem obou zmiňovaných předmětů.
Pokud bych měl představit studijní obor Konzervace přírodnin a taxidermy, tak je to opravdu velmi ojedinělé vysokoškolské studium. V Evropě je možné studovat taxidermy ve vysokoškolském programu pouze v Dánsku a středoškolsky v Německu. Toto je první velká zajímavost a druhá je, že vlastně výtvarný obor je vyučován na technicky zaměřené univerzitě. Taxidermy je velmi úzce spjatá s lovectvím a myslivostí, ale má více větví a některé jsou vyloženě umělecké, které nemusí být s lovectvím vůbec spojené. Tento fakt studium velice odlišuje od zbytku ostatních oborů na fakultě. Studium je otevíráno každoročně pro malé množství studentů. Na tento obor pak nastupují většinou studenti umělecky či výtvarně zaměření. Obor nabízí širší škálu umělecky, řemeslně nebo výtvarně zaměřených předmětů jako jsou například grafické metody, preparace hmyzu, rostlin, obojživelníků a plazů, ale i třeba koželužství. Zajímavostí je i naše nově zařízená laboratoř na plastinaci tkání.
Předměty Preparace savců a Preparace ptáků jsou vyučovány jako dvousemestrální a každý semestr je zakončen zkouškou. V průběhu se student musí seznámit s širokou škálou oborů, které do taxidermy významně zasahují. Proto se v rámci taxidermy přednáší a prakticky vyučuje nejen samotná preparace, ale i obory související. Studenti musí absolvovat jak zkoušku z myslivosti, tak i z toxikologie, zoologie anatomie a legislativy. Taxidermy v sobě prolíná i dokonalou znalost koželužství a konzervace tkání, modelářství a znalost použitých materiálů. Studenti se také musí orientovat v mezinárodní legislativě transportu trofejí a lovecké turistice. Musí umět poznat a popsat většinu lovné zvěře světa včetně částí těl a trofejí. Praktická část preparace probíhá v rámci laboratoří přímo na Lesnické a dřevařské fakultě. Zároveň studenti absolvují i terénní cvičení například ve filmových ateliérech Barrandov ve specializované modelářské firmě, kde se učí modelářství a tvorbě umělých přírodních komponent pro taxidermy. V rámci exkurzí studenti navštěvují koželužny, muzea, taxidermické dílny a společnosti produkující preparátorské potřeby. Exkurze probíhají v České republice, ale i v zahraničí. Studenti absolvují mezi druhým a třetím ročníkem delší praxi v provozu souvisejícím s oborem. Možnost praxí je i v zahraničí. V průběhu studia obou předmětů dělají samostatné montáže jako semestrální práce včetně habitatů. Nad rámec výuky pořádám pro studenty workshopy na téma preparace exotické zvěře nebo setkání s odborníky.
Studenti se mohou účastnit i společných projektů se mnou nebo dalšími odborníky v oboru. Jako témata bakalářských prací si mohou vybírat umělecko-technické zaměření práce, tedy samostatná preparace daného živočicha, nebo výzkumné, jako je například testování různých materiálů použitých v taxidermy.
I když historii našeho oboru teprve začínáme psát, tak je již pevně ukotven v rámci univerzity a naši studenti a absolventi mají dobrý základ pro další praxi. Výsledkem je třeba výborný úspěch našich studentů a absolventů na posledním Mistrovství Evropy preparátorů (ETC). Jak jsem již psal v minulém čísle naše studentka Bc. Tereza Majerová se stala absolutní vítězkou v divizi Novice. Její instalace pedestal mount flémujícího muflona, která je zároveň její bakalářskou prací, získala 94 bodů ze 100 možných. Druhá bakalářská práce life size mount psíka mývalovitého Anny Kouřimové získala 85 bodů a zařadila se do takzvané stříbrné kategorie preparátů v divizi Novice. Bodoval i absolvent Bc. Vít Dvořák – s montáží bažanta se zařadil ve stejné divizi do bronzové kategorie. Jak jsem již zmiňoval studenti oboru se nemusí nutně věnovat taxidermy, ale i výtvarně podobným oborům (spojení umění s taxidermy, muzejní preparace, vědecká ilustrace). Za zmínku určitě stojí i například výtvarná a taxidermická činnost absolventky Bc. Marie Vasylievy, která se snaží skloubit technologii plastinace tkání s výtvarnou činností. Absolvovala i praxi v ovládání techniky plastinace tkání v Curychu a nadále studuje v magisterském studijním programu na naší univerzitě.
Závěrem bych chtěl říct, že je pro mě někdy velmi těžké skloubit mojí soukromou praxi s působením na univerzitě, ale velkým uspokojením jsou pro mě stále lepší výsledky našeho studia a výsledky našich studentů. Doufám, že tento trend udržíme a budeme nadále moci našim studentům přinášet spoustu poznatků v oboru a snad jim pomoci v rozhodování, jak svoje studijní výsledky později uplatnit. Již teď po úspěchu na evropském šampionátu přicházejí pro naše studenty další nabídky od zahraničních preparátorů na praxe a exkurze. Díky tomu, že preparát muflona získal ještě speciální cenu legendární preparátorské firmy Bouten, nabízí nám tato společnost další spolupráci pro studenty. Zároveň nám již přislíbil populární kanadský taxidermista Ken Walker týdenní workshop pro naše studenty.
Rád bych poděkoval vedení fakulty a jmenovitě Doc. Ing. Vlastimilu Hartovi, Ph.D., za podporu našeho oboru a věřím, že výsledkem našeho snažení bude stále zvyšující se kvalita české taxidermy.
V příštích číslech tohoto časopisu bych chtěl publikovat další články na různá témata v oboru taxidermy. Například jak se v této problematice orientovat, jak poznat kvalitní preparáty, nebo jak dobře připravit trofej k preparaci případně jak preparáty udržovat.
Publikováno v časopisu Myslivost 12/2021
